rozaro.com - wordpress

http://cestova­ni.idnes.cz/lou­peznicky-most-vyjimecna-technicka-pamatka-skoncil-na-smetisti-1c7-/igcechy.asp?c=A100419_­154024_igcechy_tom

Loupežnický most, výjimečná technická památka, skončil na smetišti

Sporný vznik

Většina skromných pramenů datuje vznik mostu do roku 1593. Tehdy ho měl zbudovat stavitel Antonín Vlach. Za částku osmi tisíc zlatých, pro potřeby nové spojnice mezi Brnem a Jihlavou. Někteří znalci však posouvají datum zrodu díla do poloviny 18. století, kdy během vlády Marie Terezie byla na této trase budována tzv. císařská silnice. Tedy jeden z hlavních pilířů komunikační sítě mocnářství.Z po­měrně prostých a jednoduchých prvků výzdoby mostu nelze nekompromisně určit, zda ještě náleží renesanci či už pozdějšímu baroku.

Ve své době to byl gigant, nejvyšší most u nás

Impozantní hrubá masivní stavba překonává hluboké údolí Radslavického potoka ve výši okolo deseti metrů nad úrovní koryta. Po zprovoznění byla dokonce považována za nejvyšší most u nás. Díky tomu dostal časem název Vysoký most. Stejně jako se pro něj obecně vžilo lidové označení Loupežnický most, odvozené podle jména lokality.Pojem vysoký mostu náleží plným právem. I dnes se při chůzi po okraji zarostlé mostovky dostaví vzdušný pocit. Most byl zapsaný na seznam technických památek a jeho model tvoří součást expozice o pozemních komunikacích v Muzeu Velké Meziříčí.

V obležení odpadu

Pád Vysokého mostu přichází s rokem 1937. Původní silnice přestala vyhovovat vzrůstajícímu dopravnímu ruchu a trasa nové komunikace byla vybudována o dvě stovky metrů severněji.Daleko citelnější potupu však mostu přinesla 80. léta minulého století. Tehdy se prostor údolí mezi Vysokým mostem a současnou silnicí změnil na smetiště. Historická technická památka se ocitla přímo uvnitř jeho areálu, kde v podstatě vymezuje jižní hranici. Protože most je chráněný, smetiště nedosahuje přímo k tělesu stavby. Ovšem od nevábné vysoké haldy ho dělí pár symbolických metrů. „Skládka odpadu tu začala fungovat přibližně okolo roku 1984 nebo 1985. Později, asi v roce 1994, se kompletně zabezpečovala předchozí navážka. Byla provedena izolace včetně foliového těsnění, odvodnění skládky a ochrany potoka,“ ochotně se k situaci vyjádřil Jaroslav Mynář, jednatel provozovatele skládky. Tím je firma Technické služby VM s.r.o., společnost ve vlastnictví města Velké Meziříčí, která zajišťuje odpadové hospodářství.

Nejasná je rovněž vlastnická otázka mostu. Podobně jako kolem jeho vzniku se vedou spory, komu vlastně Vysoký most patří. Zda obci Petráveč, na jejímž katastru se nalézá, nebo městu Velké Meziříčí či snad Kraji Vysočina…

Není ovšem možné jednoznačně konstatovat, že se most bezostyšně rozpadá. Ač k tomuto stavu skutečně nemá daleko, na zdivu klenby i sloupů můžeme vysledovat stopy po snaze o rekonstrukci a údržbu.

Opuštěná památka

Prodírám se křovinami okolo potoka pod skládkou, když se náhle nad větvemi stromů vynořily monumentální obrysy mostu. Do posledního okamžiku ukryté ve vegetaci. Pojem Loupežnický by mu seděl i nyní, přemítám fascinován divočinou okolí. Kupodivu tu nejsem jediný, po chvíli potkávám ještě rodinku na kolech. Také sem přijela na výlet. Takže určitý zájem turistů by se i našel. Jak krásně by se sem hodila třeba cyklostezka. Jenže skládka nemusí být jedinou překážkou. Při cestě do Velkého Meziříčí jsem si z oken autobusu stihl povšimnout, že část polesí východně od Vysokého mostu je obehnána ohradou.

Stojím u díry v plotu a dívám se před sebe. Na uzavřený mrtvý most, který vede odnikud nikam, a po kterém putují snad už jen semena náletových dřevin, aby tu vyklíčila, zapustila svoje kořeny a vyrostla s větvemi ozdobenými větrem přivátými odpadky. Významná památka poté, co dosloužila, se zcela opuštěná ocitla v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Není to radostný pohled.